Hlasuj v soutěži Nej úsměv členů TP ☺..

»Výlet zvaný Slovakia« 27!

4. ledna 2011 v 22:31 | Nia*Nici [Nicooletka] :-* |  * Výlet zvaný Slovakia *
»Výlet zvaný Slovakia!«
díl 27.
-s názvem Konečně doma!


"Vy čtyři hrdličky, copak jste tu prováděli, co?" Linda..
"Jak čtyři? Snad dvě ne? Jméno 'Roman' ať je v ženském nebo mužském pohlaví je slušně vychované. Ne jako Izabela, nebo Igor.." rýpla si Romana
"Ha, ha, ha, vtipné! My sme sa prechádzali po parku, zatiaľ čo Romanská dvojica tu robila kto vie čo.. A späť k tým menom, Patrik a Linda tiež nie je svätej.." rýpl si zase Igor
"Iste, len Pavol a Sára tu sú normálna dvojica.." rýpe zase Pavol. Až se to tu rozrýpe tak bude pozdě.
"Dost, řekla bych, že všichni co jsou zde dělali něco normálního a zcela přirozeného.." na příklad souložení. Jsem si nechala pro sebe.
"Na príklad?" všichni zde přitomní se ozvali
"Na příklad... Se procházeli po Brně, nebo parcích.." sklapli. Uf!
"Viete čo, radšej by som sa pohol z miesta, ako ma obrastie tráva a burina.."
"Dobrý nápad kamarát.." souhlasil Roman s Igorem. Naskládali jsme se do aut a vyjeli jsme. Tentokrát už nejel Paťko s náma, protože řídil auto. S ním jela Linda a Pavol se Sárou. Igor řídil, takže já byla velde něj, Romana s Romanem hned za náma a vzadu Nika s Janou. Ty dvě vzadu bylo slyšet až dopředu. Za sebou jsme slyšela jen jedno mlasknutí za druhým, radši jsme se neotáčela.
Posunula jsem se blíž k Igorovi. Chtělo se mi strašně spát, opřela jsem se mu o rameno. Říkal, že mu to nevadí ikdyž řídí. Ještě chvilku jsem se zavřenýma očima poslouchala Niku s Janou, ale pak jsem usla a zdálo se mi, že mi, že Kluci přijeli na Vánoce a odvezli si nás zpět na Slovensko, kde jsme se nastěhovaly a zůstaly tam s nima. Když jsem se probrala, zrovnaj sme míjeli značku PRAHA HLAVNÍ MĚSTO. Konečně doma! Už jen chvilku, chvilku, chvilinku!.. Pozorně jsem sledovala cestu.
"Tady do leva."
"Fuj! Vieš ako som sa vyľakala? To už mi nerob, Miláčik.. Myslel som, že ešte spíš.."
"Nespím pár minut.. Zase doleva.."
"Ďakujem, už ani neviem kadiaľ sa k vám dostať.."
"Za málo, Lásko, za málo.. Vpravo.." ten můj krásný sen se mi asi nesplní.. "Rovně.. A pak doleva." Když k nám ani netrefí..
"Tu už viem, už už si to pamätám.. Vystupovať decká.." prohlásil, když zastavil před našim domečkem. Moje auto tu na mě čekalo.. Jakto? Vždyť mělo zůstat u Lii.. A je tu.. Tátovo auto?!
"Takže, zřejmě je táta doma.. Takže já a Igor.. Jsme bratranec se sestřenicí. Leda že by zahřmělo a stal se zázrak a my nebyli z rodiny.. Tak potom milenci. Chovejte se u nás kulturně, nedělejte tam, prosím, bodrel. Doufám že nejste malé děcka, abych vás měla poučovat, že se tu snadno ztratíte a tak.. Nějaké otázky?"
"Aký je váš ocko?"
"Je.. Ten nejlepší.. Jdeme." Schválně jsem zazvonila.
"Maminko Criseldo, prosímtě.. Bellinko? Romanko? Holky moje!.. Igore, nazdar, tys ale vyrostl od poslední návštěvy." Směje se táta.. Všichni ho pozdravili..
"Ehm, tati, nechovej se k němu jak k malému.. Dovol abych ti všechny představila, dokud tu všichni jsou. Lindu, Sáru, Niku a Janu už znáš, Igora taky, tohle je Pavol, Patrik a Roman."
"Rád vás poznávám. Pojďte dál.. Co že jste se tak najednou rozhodli přijet?"
"Tati, tady jsme doma.. A kluci nás doprovází celou dobu co jsme byli na Slovensku.."
"Aha.. Doufám že jste měli dost kondomů.. Kdo chce pivo?" táta je super. Je fajn že je zas jednou doma..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama