Hlasuj v soutěži Nej úsměv členů TP ☺..

»Výlet zvaný Slovakia« 28!

5. ledna 2011 v 21:40 | Nia*Nici [Nicooletka] :-* |  * Výlet zvaný Slovakia *
»Výlet zvaný Slovakia!«
díl 28.
-s názvem Rodinné vztahy.


"Tolik hodin.." stěžuje si táta o půl druhé 'ráno'..
"Ujo, to nie je moc.." taťka se na Igora tázavě podíval..
"Ujo? Co zo znamená?"
"Strejda, tati." Omluvně se smál. Nojo, Pražáci. Taťka je typický pražák. Já po dobu na slovensku jsem si na to tak zvykla, že taky něco sem tam žbleptnu, aniž si to uvědomím... Venku teď hrozivě zahřmělo. Lekla jsme se a přitiskla se na Igora. Táta se na mě podíval. Sakra..!
"A jejda, tvoje mamka ti to neřekla, že?"
"A čo?"
"No, a moje manželka taky ne. Říkala že vám to ale řekne, holky." Všichni tři, já, Romana a Igor jsme se na něj dívali. "No.. Nevím jak to říct.. Slibte, že se nebudete zlobit.."
"Nebudem.. Tati, co nám mamky tajily?"
"Když jsem poznal vaši mámu, tak seděla za barem a chtěla, abych jí dat šesté pivo, měl jsem tam brigádu.. Bylo mi jí lítko, ptal jsem se jí, co se stalo. Řekla mi, že se s ní právě rozešel kluk. Bydlela u něj a navíc ji vyhodil z domu. Vzal jsem ji k sobě. Od té doby jsme se náhodně potkávali na místech, kde by to ten druhý nečekal, třeba v nemocnici, v posilovně, v restauaci, na fotbale, na hokeji, na basketu,.. Pak za mnou přišla do baru. Víte jak to chodí, poznají se dva lidé, jsou kamarádi, pak spolu chodí, chtějí být spolu. Po třech měsících jsme spolu začli chodit. Po dalším měsíci mi řekla, že byla u doktora, který jí řekl že je těhotná. Zhroutil se jí celý svět. Nemohl jsme ji opustit. Řekl jsem, že když bude chtít, tak se můžeme vzít a chovat sej ako že je to dítě naše, že se k němu budu chovat jako k vlastnímu. Od té doby jsme ji týden neviděl. Pak se ukázala s tím, že souhlasí pod jednou podmínkou. Že se nikdo nedozví, že to dítě není moje. Byl jsem rád, že se vrátila, tak jsme souhlasil. Po necelém půlroce sej í narodily dvojčata, krásné zdravé, skoro dvoukilové holčičky. Dali jsme jim jména Izabela a Romana."
"No páni..! Takže my nejsme z rodiny?!" ukázala jsem na sebe a Igora.
"Biologicky ne, teoreticky ano."
"Miláčik! Ľúbim ťa!" objal mě Igor a dal mi šíleně velkou pusu.
"No já koukám! Takže vy spolu chodíte?!"
"No,... Jo..."
"Noo... Tak to je síla.. a ještě jsem zapoměl dodat, že jsme se domluvili na tom, že až vám bude patnáct, tak vám to řekneme. Od patnácti nějakých šest let, a vy jste do teď nevěděli že nejste, biologická, rodina.." teď uvažuju.. Je to vůbec možné? Řekla jsem leda že by se stal zázrak a ZAHŘMĚLO a my nebyli z rodiny.. Je bouřka, zahřmělo a my nejsme z rodiny! Tak tomuhle se ani nedá věřit..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marika :) Marika :) | Web | 5. ledna 2011 v 21:44 | Reagovat

Ahoj, u mna je SONH- Súťaž o naj herca či herečku :) Ak chceš, tak sa prihlás :) vďaka :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama