Hlasuj v soutěži Nej úsměv členů TP ☺..

»Výlet zvaný Slovakia« 32!

23. ledna 2011 v 23:03 | Nia*Nici [Nicooletka] :-* |  * Výlet zvaný Slovakia *
»Výlet zvaný Slovakia!«
díl 32.
-s názvem Celý můj život je v hajzlu!!


"Dobrý den, slečno, nějaké potíže? Byla jste tu nedávno.."
"Dobrý den, paní doktorko. Já.. Potíže nemám, ale.. My jsme s přítelem.. Prostě, potřebuju vědět, jestli nejsem těhotná.."
"Dobře, kdy jste se milovali?"
"No… My… Já nevím kdy se to mohlo stát.. Víte my jsme… Docela aktivní.." panebože, že jsem sem lezla, je mi tak trapně. Doktorka se usmála, ale nijak to nekomentovala, radši..
"Takže si odložte…" poslala mě za ten její závěs. Ne nadarmo si beru ke gynekoložce minišaty. Nejdřív mě vyšetřila normálně, pak mi udělala ultrazvuk.
"Tak co…?"
"No, gratuluji maminko.."
"Ach jo.." Cože?! To snad.. To nemůže být pravda!! Já to doma nemůžu říct.. Sakra… Co mám dělat?
"Aha.. Neplánované těhotenství? A víte čím vás ještě nepotěším? Že to nebude jedno dítě.. Ale rovnou dvě… Vidíte to? Tady.." dvojčata?!
"Dvojčata?... Tak tohle… Jsem nečekala už vůbec.. Chtěla bych jít na.. Potrat.."
"ale co to říkáte? Nechcete si to ještě rozmyslet? Věk na to máte, co by dala většina žen za tohle.. Navíc dvojčátka.."
"Já patřím k té menšině.." mám slzy v očích. To je hrůza. Sestra na mě čeká vedle.. Mám jí říct pravdu?..
"To je mi líto.. Nechcete si to ještě rozmyslet? Čas na to ještě je… Něco málo.."
"Víte co, já se ještě rozmyslím.. Kdy vám mám dát vědět?"
"Domluvte se s sestrou,
ano?"
"Dobře, nashle.." Když vejdu do čekárny, je tam sestra. Jsem tak zmatená že úplně zapomenu, že šla se mnou.
"Tak co…?"
"Radši se ani neptej." Vzlyknu. Na jednu stranu, je to MOJE dítě.. Na jednu stranu ho NECHCI dát pryč.. Nemůžu přece dopustit aby umřelo. Takový malý tvoreček.. Tečou mi slzy proudem. Neví sice, co si Romča myslí.. Ale je vidět, že soucítí se mnou.. Přece jen jsme dvojčata..! A budou další..
"Takže si.. Těhotná, jo.." když to slovo řekne tak už brečím naplno. "A co mu chceš říct?"
"Já.. Nevím.. Že. To byl planej poplach.. A pujdu na interrupci.."
"Cože? Interrupci? Zbláznila ses? To nesmíš.."
"Všechno je v háji.. Můj život je v háji.. Když jsme sem šly, šla jsem tu s tím, že mi řekne že mám jen posunutý krámy.."
"To bude faajn.. Jestli budešchtít, tak si to dítě vezmu já.."
"Kdyby jen jedno.." prohodím. Zastavila se.
"Dvojčata? Tak jako my dvě? Podobné jako vejce vejci?"
"Nevím jestli jednovaječné nebo dvojvaječné mě je to ukradený, já ty děcka nechci!" kdybych to neřekla tak nahlas, možná by to Igor neslyšel. Já kráva!
"Miláčik?! Čo som to počul? Dvojčatá? Láska, ja ťa ľúbim!.. Prečo je nechceš? " Obejmul mě. Je to všechno v hajzlu! Ne v háji.. Je to v HAJZLU!
"Protože.. Vždyť my nemůžem mít dítě.. Natož dvě. Ty bys to nezvládal, já jsem z Prahy ty jsi od Bratislavy.. Nemůžem mít děti na dálku, buď nebudou znát mámu nebo tátu, pochop! Jsme ještě mladí! Tohle nejde.." naplno se tam rozbrečím.
"Miláčik, neplakaj, počúvaš ma? Nehovor také veci.. To sa vyrieší.." hladí mě po vlasech. Nechci.. Nechci děti.. Ne teď.. Nechci problémy.. Nechci děti..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama