Hlasuj v soutěži Nej úsměv členů TP ☺..

»Výlet zvaný Slovakia« Záverečný!

25. ledna 2011 v 13:54 | Nia*Nici [Nicooletka] :-* |  * Výlet zvaný Slovakia *
»Výlet zvaný Slovakia!«
díl 38.
-s názvem závěrečný ;)


…Od narození dvojčat už uplynuly tři roky…

"Chalani, kde ste? Kriste pane ja tu musím vyvárať ak pre armádu.." z obýváku vylezl Patrik, Pavol, Roman, za ním jeho dcerka s Romčou, a Igor s našima klukama.
"Už idem.." Igor ke mně přišel dal mi pusu a usmál se.
"My sme šialená rodina, ak sa to berie ako rodina. Ale Romančata sú najlepší! Roman Birkuš, Romana Birkušová a ich dcéra Mária Birkušová mladší." Prohlásila Romča
"Nie, nie, my sme lepšie, Igor Belaj, Izabela Belajová, Ondrej Belaj a Radim Belaj. Budú futbalisti."
"To teda áno." Směju se. "Tak rýchlo ku stolu nech to nevychladne.. Dúfajme, že malá Mária nebude mať nejakú kapelu a aby sa neopakovalo to isté, čo u nás.. Že láska?"
"Dúfajme.. Verím, že sa to opakovať nebude." Směje se. "Ale dnes budem sláviť!"
"Že je desiateho apríla, neznamená, že sa bude sláviť, sobota nie je. Ani piatok."
"Ale naši chalani majú narodeniny.. To je tak pekné mať synov narodené na môj sviatok.."
"Súhlasím Igor, je to pekné mať narodenú dcéru na sviatok. Mám pravdu, miláčik?" řekl Roman Romaně.
"No, až na to, že v českej republike majú Romančata sviatok úplne niekedy inokedy, než dvadsiateho tretieho februára, ale dobre, aspoň si to mám podľa čoho pamätať, kedy tu mám sviatok." Prohlásila Romča. Když všichni usedli ke stolu, začla jsem rozdávat oběd. Všichni se mlsně olizvali nad rajskou.. U stolu už zůstaly jen ty naše tři dětičky. Romča tu zůstala s Máriou a já s našima fotbalistama.
"Mamička? Dobrá paradajková, ďakujem!"
"Radim, nemáš za čo ďakovať. Bež sa umyť si celý od omáčky." Směju se.
"Brat? Ideš?"
"Nie.. Ja ešte jem.." je mi do smíchu jak ti dva spolu mluví.
"Miláčik, zvoní ti mobil." Zvednu se a doběhnu pro něj do obýváku. Táta.
"Ahoj! Ty si doma? Ani nevieš ak rada ťa počúvam!"
"Ahoj, dceruško.. Takže je z tebe Slovenka? Soudím, že jste tam, nechcete pro mě přijet na letiště? Letěl jsem rovnou na Slovensko. Na Ružnov."
"Vážne? Woow! Pošlem tam Patrika, hej?"
"Dobře, čekám!
A těším se na vás, i ty moje kluky vnoučatovský!"
"Ja sa tiež teším! Ahoj!" zavěsila jsem "Patrik! Sadni do auta a hýb sa na letisko! Náš ocko čaká!"
"Vážne?" zvedla hlavu Romča.
"ÁNO!" začla skákat málem až do stropu, musím se smát.. Asi za hodinku zarachotil klíč
"Kdo je tu?!"
"Ocko!" skočila jsem mu kolem krku
"Kde mám ty vnoučata?"
"V obývačke,
poď!" šel za náma a s překvapením se koukal na Máriu. Když jsme mu všechno vysvětlili, tak nám řekl, že se vrací domů s jeho kolegou, který letěl sem za rodinou, taky. Bylo fajn vidět po třech letech zase tátu a ne si s ním jen psát.

...A žili spolu šťastě až... Vy víte jak je to dál..:)

Tak, tohle je ten závěrečný, jak jsem slíbila :).. Líbí? :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barushka22 barushka22 | Web | 25. ledna 2011 v 14:41 | Reagovat

Božíí :) tento příběh byl prostě mega super :) doufám že i ten další bude tak dobrej jako tenhle :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama