Hlasuj v soutěži Nej úsměv členů TP ☺..

Sestry až za hrob 5. díl

10. února 2011 v 1:33 | Nia*Nici [Nicooletka] :-* |  * Sestry až za hrob *
Všechno bezvadně klapalo až do té doby, než jsem si uvědomila, že je vlastně šílená tma.

"No kruci! Sestra bude šílet! Kde jsem tak dlouho?! Úplně jsem se zapomněla!"
"Klid, prosímtě.. Můj brácha tu bude každou chvilku, jestli budeš chtít, může tě autem vzít domů."
"To není třeba, ale… Ježíš Kriste, jak jsem mohla zapomenout přijít domů za světla?"
"To jsi malé dítě? Kolik je tvé ségře že se o tebe tak stará?"
"O deset měsíců starší než já. Přesně."
"Tak vidíš. Ji to nezabije. Stejně se taky určitě někde fláká.. Navíc, tak jsem si říkal, že už je fakt pozdě.. A ani nevím jestli bys došla domů pěšky. Busy už nejedou, tak jestli bys nešla třeba ke mně."
"Cože? Děláš si srandu? Já tady vyšiluju jak bude sestra vyvádět kde jsem zase tak dlouho a ještě abych se neukázala celou noc?"
"A ona nemá mobil, že bys jí zavolala? Že jsi třeba u Míše.. Hele brácha, moment.. Bratře!!!"
"Patriku co tu zase vyvádíš? Chceš jet domů?" dál už jsem neposlouchala a volám sestře.
"Volaný účastník není dostupný. Prosím zavolejte později." Fajn. Řekla si o to sama.
"Zlato tohle je můj brácha Igor. Igore tohle je Wendy… Ta o které jsem ti říkal."
"Rád tě poznávám Wendy. Mmmm… Pěkně to zní. Wendy."
"Dobrý Igore to stačilo. Zavezeš ji domů?"
"Patriku promiň, ale.. Domů? Sestra je nedostupná, máš pravdu.. Nemusím domů. Až jito napadne tak si zapne obil a zavolá mi."
"Fajn.. Tak uděláme doma mejdan?"
"Ale já tam nikoho neznám.."
"To nevadí, poznáš. Nás není moc a dokážem dělat pořádný randál. Je ve sklepě volno?"
"Mělo by být. Věci tam máme tak jen obvoláme Víťu a jdem ne?"
"Tak jo Igore, zavolej Víťovi, já se ozvu Romančatům.." prohlásil Patrik a už vytahoval telefon. Pokynul rukou ať si nastoupím do auta a už jsme jeli. Do půl hodiny byl plný ten SKLEP jak se o něm bavili. Už chápu jaké věci mysleli. Kytary, mikrofony, bicí.. Prostě aparatura.. Oni jsou fakt v kapele? Booomba! ONI JSOU KAPELA? BOOOOOOOOOMBA!
"Tak co? Jak se ti tu líbí?" přišel za mnou Patrik o pětiminutové přestávce.
"Boooomba!!!! Líbí se mi tu, je to tu fajn! Nemáš ještě něco k pití?"
"Jasně, vodka, rum, tequila, co piješ?"
"Jen nealko, promiň."
"Ale no tak.. Něco si dej. Se mnou. Jen jednu."
"Tak nějakou medovinu. Fakt hodně slabého."
"Proč? Nějakou pořádnou domácí 70% když jen jednu, ať tě to pořádně prohřeje, až pujdem tak ti bude venku zima!"
"No.. Já beru prášky víš.. to je složitý.. Fakt něco slabýho. Nebo nic."
"Pivo? Deset? Dvanáct? Patnáct? Nebo snad osmnáct?"
"Pět! Pivo nechci, dej mi tu medovinu!" směju se.
"Kde bych ji nabral? Tak malou 42.." kývla jsem a šli jsme. Dobře, jednu přežiju..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama