Hlasuj v soutěži Nej úsměv členů TP ☺..

Sen v realitě - 10. díl

30. března 2011 v 11:28 | Nia*Nici [Nicooletka] :-* |  * Sen v realitě *
Kvôli nám.

"Čo sa tu preboha stalo?" řval Roman hned co vešel k Mirkovi do pokoje.
"Nič..."
"Ak nič?! Vidím, že tu niečo nie je v poriadku.."
"Byla tu sanitka." Přiznám.
"Prečo?!" vyděsí se. "Si v poriadku?"
"Chcela ísť hore, na schodoch sa jej podvrtla noha a spadla. Moja vina, mal som ju viac držať.."
"MIRO! Mala veľké šťastie.. Ja ta zabijem!!!"
"Romane! V klidu, jo? Můžu si za to sama! Nechtěla jsem ať mě drží..!!!" hodil to celé na sebe?! Tak to teda ne!
"On ťa mal držať! Chápeš? MIRO! TY už sa o ňu láskavo nestaraj! Ak sa k nej len na meter priblížiš, tak si ma nepraj!"
"Romane, v klidu! On za to nemůže! Chápeš? A pokud budu chtít, tak se ke mě přiblížit může!"
"Nie, nemôže! Málom ťa zabil!"
"Sakra Romane ty to nechápeš..... A asi to ani nepochopíš..."
"Ani to chápať nechcem!"
"Fajn! Tak se pak nediv, že nic nevíš, jo?!"
"Čo? Čo mám vedieť?" Barka tu stojí mlčky vedle mě a jen poslouchá naši bezvýznamnou hádku.
"Jak to vlastne je, keď ty to nechápeš!" rychle řekl Miro.
"Nechápem.. Nechápem tu vôbec nič!.. Ani neviem, či mi tu vôbec hovoríte pravdu!" ne, Romane, ale věř mi, že je to tak lepší. Pomyslím si, ale radši to neříkám nahlas. Otočil se, odešel a třskl dveřma.
"Toľko vrások a výčitiek, toto chcel každý z nás. Že kvôli nám sa trápia tý, čo nás láskou, láskou často zachránia.." koukám na něj jako opařená. Zpívá fakt dobře! "Čo?"
"No.. Nemám slov.. Ty.. Zpíváš fakt.. Dobře.. Hodně, dobře.."
"Ďakujem.."
"To jsi složil teď?!"
"Nie.. To je pesnička, ktorú sme zložili už.. Dávno.."
"Zazpívej mi ji." Udělala jsem na něj psí oči.
"To je o zvieratách.."
"To nevadí.. Zpívej.. Prosím...."
"Tak dobre..... Všade sa zabíja dňom i nocou, no tý to vraždy nik neodhalí..." krásná písnička, jen začal.. "A preto uhynú zvieratá, ktoré chcú žiť na Zemi, krúžiť na nebi, a preto vzácny druh vymiera, to človek popiera.. Tak sa pýtam na riešenie, všetkých ľudských krás. Toľko vrások a výčitiek, toto chcel každý z nás, že kvôli nám sa trápia tí, čo nás láskou často zachránia a my v ich koži, potom obutý bez zmilovania.. Tak trápime zvieratá.. Človek sa tvári ako má rád zviera, a ako veľa preňho znamená. Na druhý deň ho však už z kože zdiera a pláva v krvi až po kolená. A preto uhynú tvorí, ktoré chcú žiť na Zemi, krúžiť na nebi, a preto vzácny druh vymiera, to človek popiera.. Tak sa pýtam na riešenie, všetkých ľudských krás. Toľko vrások a výčitiek, toto chcel každý z nás, že kvôli nám sa trápia tí, čo nás láskou často zachránia a my v ich koži, potom obutý bez zmilovania.. Tak trápime zvieratá.." ani jsem si neuvědomila, že brečím. Je to tak dojemná písnička... "Neplač.. Je to len pesnička.." směje se.
"Ale kdyby aspoň nebyla tak výstižně pravdivá." Popotáhnu.
"Keby nebola podľa pravdy tak by ani nemala cenu." Usměje se..
"Pomůžeš mi dojít do obýváku?"
"Roman sa zblázni!"
"Tak ať!" směju se.
"Tak poď." Nastaví mi ruku, abych se o ni opřela. Zvednu se a trošku škobrtnu. "Tak to nie.." prudkým pohybem mě chytne kolem pasu a vezme do náručí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama