Hlasuj v soutěži Nej úsměv členů TP ☺..

Sen v realitě - 9. díl

15. března 2011 v 20:56 | Nia*Nici [Nicooletka] :-* |  * Sen v realitě *
Doktor.

Je mi to strašně líto. Už jsme se o tom pak nebavili, ale pořád vidím ty jeho smutné oči. Domluvili jsme se, že zavolá sanitku. Snažila jsem se myslet jen na doktora. Nevím sice, co mu Mirko řekl, ale ten doktor se ke mně choval naprosto ohleduplně. Dokonce se mnou mluvil česky!
"Je to zlé. Měl bych vás vzít do nemocnice."
"Ne.."
"Dobře. Pokusím se vám to vyčistit tady. Ale omlouvám se, bude to asi pálit štípat a bolet."
"To nevadí. Hlavně ať nejedu do nemocnice." Doktor se podíval na Mirka.
"Hovoril som vám to.." podíval se na mě s bolestí v očích.. Doktor mi to nejdřív postříkal nějakým sajrajtem. To začalo štípat šíleně. Nemůžu se na to dívat. Je to stokrát horší než rovnání zlomené ruky. Cítila jsem na čele ruku. Druhá ruka mě chytla za mou. Pevně jsem ji stiskla. Až to přestávalo štípat začalo to pálit. Nééé! Pomoc! Je to jako kdyby mi někdo na té ruce rozdělal oheň. Jako kdyby mi tam nasypal miliony žhavých uhlíků. Jako kdyby o mě někdo začal típat cigaretu.
"Dobre.. Dobre.. Už to bude dobre.." uklidňoval mě Mirko. Kdybych povolila zuby, asi bych vypustila hodně silná slova. Ten oheň někdo začal hasit. Ty uhlíky dávat postupně pryč. Cigareta začíná chladnout.
"Ještě to zašiju.." řekl doktor. Hned vzápětí to začalo hořet znovu. Tentokrát ale ne tolik. To bylo tím, že jsem cítila jak mi projela jehla kůží. Proč mi to neumrtvil? Asi po půlhodině bylo všechno pořádku.
"Ďakujem, doktor.."
"Nemáte zaco.. A starejte se o ni dobře. Teď potřebuje hodně péče." Řekl doktor než zavřel dveře. Mirko šel s ním. Za chvilku se vrátil.
"Bola si statočná.."
"Asi jo.. Kdybych jen povolila čelist, slyšel bys od tak křehké holky hodně silná slova." Pokusila jsem se o vtip.
"Tak krehkému dievčaťu by to nepatrilo. Však teraz by so jej odpustil akékoľvek slova. Ja by som nevydržal takto mlčať. Čo ruka?" podívala jsem se na svou na čtyřikrát zlomenou ruku. Sádra?
"On mi s ní něco dělal?"
"Áno.. Ty to nevieš? Rovnal ti ju a zasadroval. Medzi tím ti tiež čistil koleno.."
"Já cítila jen to koleno.."
"Naozaj?" vykulil na mě oči. "Ak sme ti ju rovnali my, kričala si šialene.."
"taky pravda že to koleno se nedalo snést.. Nejdřív to štípalo.. A pořádně. A pak jsem si připadala že mi na té noze někdo rozdělal oheň, rozházel mi po ní rozžhavené uhlíky a nakonec začal típat cigaretu."
"Si silná.. Ja už by som minimálne kričal.. A určite nie len o sto šesť."
"Jsem na bolest už zvyklá.. Rok bolest a byl bys jako já."
"Ja by som to nevydržal.. Ja by som nemal pre čo prežívať.."
"Já taky neměla."
"A teraz už máš?"
"Mám.. A není to jen Roman, a nebo Barka."
"Kto je to?"
"Hádej." Řeknu tak trochu ironicky.
"Neviem. Mama?"
"Tu jsem neviděla pět let. Ani nevím kde jí je konec.."
"Tak to neviem.." sedívedle mě, ty trdlo.
"A bude ti stačit tahle odpověď?" přiblížíla jsem se k němu. Neváhal a dělal to co já. Tentokrát už se nesnažil zajít někam dál. Líbali jsme se dlouho. Přerušilo nás až bouchnutí dveřmi...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barushka22 barushka22 | 15. března 2011 v 21:10 | Reagovat

Supéér :))) dalšíí díl :)

2 Mischa Mischa | Web | 20. března 2011 v 13:02 | Reagovat

koho chceš na ikonku ? =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama