Hlasuj v soutěži Nej úsměv členů TP ☺..

Sen v realitě - 13. díl

2. června 2011 v 13:47 | Nia*Nici [Nicooletka] :-* |  * Sen v realitě *
Pamatuju, ale jen tak matně..


"Dobre, neboj sa, nič mu nepoviem.. Keď v pondelok budem všetci vsávať skoro, tak tam môžem zájsť."
"Jo, jenže nejradši bych byla, kdyby to nevěděl ani Roman.."
"To je mi jasné, ale ako to chceš urobiť? Keď ja neviem ako sa tam dostanem, pešky je to štrek. A ty ešte nie si úplne v poriadku.."
"A nemohly by jsme říct třeba... Někomu jinému, prostě.."
"Napíšem Patrícii, hej?"
"No, klidně, já ji stejně neznám.." mrkla jsem na ni.
"Fajn.. Hele sanitka.. Oni idú asi za tebou že? To by si mohla ísť zas do postele, chceš pomôcť?"
"Jo, budeš hodná, díky." Barka mi pomohla dostat se do postele. Mirko zašel otevřít Sanitce, doktor mi sundal sádru z ruky, něco překontroloval, pořád si mě prohlížel, byla jsem strašně nedočkavá. Nakonec zkontroloval i nohu a napsal lékařskou zprávu..
"No, slečna, ešte pribrať pár kilo a dovolím vám aj nejaké prechádzky, ale zaťal zostaňte tu, o týždeň si vás zájdem prekontrolovať.. Niečo čo by ste chcela vedieť?"
"No... Já jsem chtěla zajít k... Paní doktorce nějaké gynekoložce..."
"Jáj, slečna Birkušová, to nie je vôbec problém, keď budete chcieť, môžem vám ju poslať tu. Ale vy ešte nikam radšej nechoďte."
"Aah... No nevím, já nechci aby jezdila sem. Už dost to, že sem jezdíte vy.. Jako sanitka.. Nechci aby z toho byly nějaké klepy a tak.."
"viete čo, slečna Birkušová? O týždeň prídem a uvidíme ako to s vami pôjde.. Vy sa určite uzdravíte skôr, pretože vy sa viete a chcete uzdraviť.."
"Dobře, takže gynekologie počká, jo?"
"Nič iného jej nezostává.." pousmál se..
"Děkuju.." Barka vyvedla doktora ven a přišla znuvu za mnou.
"Ty, Laura? Môžem sa ťa na niečo spýtať?"
"Ptej se.."
"Prepáč.. Ja viem že o tie spomienky sa asi nebudeš chcieť podeliť.. Pamätáš si.. Ak ťa Miro s Romanom našli??"
"Pamatuju... Ale jen tak nějak matně.. Vím že jsem byla ve vysoké a vlhké trávě a našel mě Miro.. A hned volal na Romana.. A bavili se něco o tom že.. 'Nie je to..' a Roman odpověděl 'Miro ticho! Asi áno, je.!' a pak mě jeden z nich vzal a víc už si nějak nevzpomínám.. Jen vím, že jsem cítila velké teplo.. A pak si pamatuju co bylo až tady.. Ale až to, jak mi Miro srovnával tu ruku... Jinak vůbec nevím.. Co se dělo mezitím.. Proč se na to ptáš?"
"Ja ani neviem.. Len som to chcela vedieť... Máš celkom veľký výpadok.. Medzi tým tí dvaja prišli domov, Roman bol totálne na nervy, čo tu robíš a v takým stavu, keď si mala byť u mamy, vypadalo to ako by si išla pešky od mamy až som.. Po ceste nič nejedla ani nič nepila.. Všetko som počúvala z kúpeľne, Miro ho utešoval, že naozaj sa všetko vyrieši, ja som bola s tebou v kúpeľni, ty si bola totálne mimo, vôbec si nevedela o svete.. Roman ťa chcel vziať do nemocnice hneď, ale Miro mu to vraj zakázal, že naozaj v tom bude niečo iné, nech tomu verí, že časom nám to povieš sama.. Divím sa celkom, že ho Roman počúvol, ale to bude asi tým, že ťa Miro našiel.. Neviem.."
"Já taky nevím... A ani ot nějak vědět nechci... Zavoláš mi sem prosímtě Mira?.."
"Dobre.. Prepáč Laura.. Že som ťa otravovala..... Počula si to? Nebol to zvonček?"
"Myslím, že byl.. Radši tam zajdi a pak mi tu doveď toho Mira.." mrkla jsem na ni a položila hlavu do polštářů..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nikys20 nikys20 | Web | 27. července 2011 v 14:34 | Reagovat

super povídka. Na mém blogu nová povídka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama